Hunter Field Target (HFT)

Hunter Field Target, zkráceně HFT, je sportovní střelecká disciplína, která spojuje přesnou střelbu, pohyb v přírodě a schopnost správně odhadnout situaci.

Střílí se ze vzduchových pušek na kovové sklopné terče rozmístěné v přírodním terénu. Terče jsou umístěné v různých vzdálenostech a prostředích a často je potřeba se vypořádat také s větrem, převýšením nebo překážkami v okolí. A v tom je právě největší rozdíl mezi HFT a běžnou vzduchovkovou střelbou.

Střelec předem nezná vzdálenost k terči ani jeho velikost a musí obojí správně odhadnout. Několik metrů rozdílu přitom může rozhodnout o tom, jestli střelec zásahovou zónu trefí a terč sklopí, nebo o bod přijde. Kovové terče mají otvory, takzvané killzony, o průměru 15 až 40 mm. Střelec musí zasáhnout právě killzonu, aby terč sklopil. Podle velikosti killzony může být terč umístěn ve vzdálenosti 7 až 42 metrů. Například terč o průměru 25 mm může být umístěný až ve vzdálenosti 37 metrů. Pro představu – je to přibližně jako trefit padesátikorunovou minci ze vzdálenosti odpovídající délce dvou volejbalových hřišť. Tento požadavek na přesnost však drtivá většina dnešních PCP vzduchovek bez problémů splňuje a zvládne jej i nemálo vzduchovek pružinových.

Jak závod vypadá?

Závodní trať je tvořena zpravidla 30 až 40 terči rozmístěných v lese, na louce nebo v jiném vhodném terénu. Terče mohou být umístěny ve svahu, mezi stromy nebo třeba v průsecích mezi stromy tak, aby jejich skutečná vzdálenost nebyla na první pohled snadno odhadnutelná.

Na každý terč má střelec pouze jeden výstřel. Pokud zasáhne killzónu, terč se sklopí a získává jeden bod. Chybný výstřel znamená nulu. Na konci závodu rozhoduje celkový počet získaných bodů.

Střílí se z různých pozic – nejčastěji v leže, nicméně pravidla vyžadují i povinné pozice v kleče a ve stoje. Střelec tak musí zvládnout nejen samotnou přesnost, ale také zvolit správnou polohu, pracovat s oporou a přizpůsobit se podmínkám na stanovišti.

Každá trať je originál. Na každý závod se staví nová trať, takže stereotyp zde rozhodně nehrozí.

A protože se celá trať staví venku, mění se podmínky během závodu stejně jako v přírodě. Z bezvětří může během chvíle přijít nárazový vítr, slunce na obloze může vystřídat hustý déšť. Kontrasty stínů a světla si pohrají s vnímáním vzdáleností a okolí a jindy jasná situace se tak může radikálně změnit během pár okamžiků.

Zkušenosti rozhodují více než drahé vybavení

Jedna z největších výhod HFT spočívá v jeho dostupnosti. Na rozdíl od některých jiných střeleckých sportů zde ani velmi drahé vybavení samo o sobě nezaručuje vítězství. Puška i puškohled sice hrají důležitou roli, ale o výsledku rozhodují především schopnosti samotného střelce.

Před začátkem závodu si střelec nastaví pušku i optiku podle svých potřeb a během závodu už do nastavení nesmí zasahovat. Není dovoleno měnit zvětšení puškohledu, ostřit ani klikat korekci. Každý tak musí spoléhat především na to, co dokáže vyčíst z terénu a jak dobře zná své vybavení.

Zkušený střelec proto může porazit i soupeře s výrazně dražší výbavou. Rozhoduje schopnost správně odhadnout vzdálenost, přečíst vítr, zvolit vhodnou střeleckou pozici a především zachovat klid před jediným výstřelem.

V HFT se používají vzduchové pušky s maximální energií střely 16 J. Takovou vzduchovku si může pořídit prakticky každý, což z HFT dělá poměrně dostupný sport i pro začínající střelce.

Proč právě HFT?

Na HFT nás baví právě jeho rozmanitost. Každý závod přináší jinou trať, jiné podmínky a nové situace, se kterými se musí střelec vypořádat. K tomu člověk stráví den venku a potká spoustu lidí, kteří mají stejný zájem. A právě to je jeden z hlavních důvodů, proč nás HFT baví..